fislari.cz

Změna místa, ryba jistá (15.-21.6.2012)

  Když jsme páteční ráno po noční směně v práci s parťákem Radimem dorazili na „naše“ místo, tak jsme byli donuceni z důvodu jeho obsazenosti jít jinam. Také nás mohlo napadnout, že takovéto místo bude obsazené, když další den je dnem zahájení lovu dravců. Z různých rozhovorů a rozmluv jsme se dokonce dozvěděli, že někteří rybáři začali přijíždět již v půlce týdne.

  Po této tedy původně neplánované změně místa a následném zakrmení, nahození montáží a rozložení bivaků má původní natěšenost z výpravy bohužel postupně začala opadat. Hlavním důvodem bylo, že asi 30metrů od nás přijela odpoledne další parta rybářů a z původních tří lidí se banda postupně rozrůstala na cca 10lidí a po celý čas se měnila. Samozřejmě, že zde nebyli „na sucho“, ale hojně popíjeli alkohol a s jeho přibývajícím množstvím rostla i hlučnost. Celodenní lámaní větví na oheň, skákání do vody, křik, dupání a úplným vrcholem v pondělí byly výpravy tří opilců na nafukovacím člunu určeného podle velikosti tak maximálně pro jednoho. Doslova se s tímto člunem neohrabaně motali na vodě a mlátili pádly do vody i do lodě a to vše samozřejmě za doprovodu hlasitého smíchu a pokřiku. Přes den jsem to ještě jakžtakž přetrpěl, ale když týž den večer asi o půl deváté se to opakovalo znovu, tak jsem už opravdu vypěnil a když se blížily k našemu místu, tak jsem jim už hlasitě vynadal. Na místě jsem v tu dobu byl zrovna sám, protože Radim musel jet na 2dny do práce s tím, že se odpoledne v úterý vrátí. Je tedy jasné a i oprávněné, že jsem měl docela strach a obavy, aby nebyli po alkoholu agresivní a nezačali mi to vysvětlovat ručně. Naštěstí se tak nestalo. Člun otočili, vylezli na břeh a tito tři „vodáci“ odjeli autem pryč. Zbytek osazenstva však zůstal a oddával se dál alkoholovému dovádění. V tu chvíli jsem už byl rozhodnutý, že ráno budu měnit místo, protože vedle takovýchto rybářů nemám šanci na ulovení většího kapra. Za ty čtyři dny vždy když přišel záběr, tak jsme vytáhli pouze kapří dorostence do 55cm.

  V úterý ve čtyři hodiny ráno jsem už ani ne v naději nahodil udice a v 8hodin začal s balením mých i Radimových věcí. Přestěhování bylo vcelku v pohodě, tedy až na to, že se mi to málem nevlezlo do auta, protože jsem skoro nic nedával do původních obalů a bivaky, spacáky atd. jsem prostě jen normálně do auta naházel. Byla to fuška, ale zvládnul jsem to:-) A asi o půl desáté dopoledne jsem měl vše přemístněno na naše původně zamýšlené a vytipované místo. Ihned jsem nahodil, zakrmil dvěmi hrstmi kuliček a začal stavět náš „tábor“. Bylo nesnesitelné vedro 34,5°C ve stínu a hlavně bylo totální bezvětří, což bylo vážně ubíjející. V tuto chvíli jsem si říkal, že bych dal nevím co za vychlazené pivo, zatímco jsem pomalu srkal to zteplalé.

  Ještě ten den o půl čtvrté přišlo pro mne docela rychlé překvapení v podobě záběru 87cm kapra o váze 13,4kg na kuličku ze směsi Bastarda. Byl jsem překvapen z tak rychlé reakce a velice šťastný, protože jsem si opět zvedl svůj osobák. Ne sice na délku v centimetrech, ale ve váze z loňských 12,5kg. Ne nadarmo se říká - „změna místa, ryba jistá“. Ikdyž u těžké kaprařiny bych asi řekl, že to moc neplatí.

  Asi o půl 11 v noci přišlo vůbec největší překvapení výpravy. Na boilies ze směsi Nomáda s vlastním sladkým AK jsem ulovil sumce o délce 102cm a váze 6,2kg. Opravdu jsme jen s Radimem nevěřícně pokyvovali hlavami a nechápali. Asi hlavně proto, že naši kamarádi na jiném místě měli políčeno všechny udice na sumce a nedostaly za 4dny ani záběr a já ho chytil na bolies. Vím, že 102 centimetrový sumec není nějaký obr, ale je to můj prozatím největší sumec. Jelikož se na sumcařinu nespecializuji, tak jsem většinou je chytal na žížaly velikostně tak do 50-ti centimetrů.

  Ve středu přišel polední záběr na Bastarda. Ihned po záseku mi ryba dala najevo, že to není vůbec žádné mrně a neúprosně mi zkroutila ruku s udicí a uříznula silon o blízké stromy pod vodou.Podle přímého tahu se domnívám a usuzuji, že to musel být kapr minimálně o váze 15kg. Docela zklamaný jsem si jen postesknul, že je to škoda.

  Čtvrteční ráno bylo už jen ve znamení kapřích dorostenců a před polednem jsme se vydali ke svým domovům. Zajímavé na celé výpravě bylo, že ačkoliv byly tropická vedra, tak v noci ani brzy ráno nepřišel vůbec žádný záběr od kapra a to ani od malého. V těch vedrech dost neobvyklé. Prostě všechny kapry jsme s podivem ulovili vždy v tom největším horku. Takže mohu shrnout výpravu tak, že po prvotním totálním otrávení nakonec byla výprava završena pro mne dvojitým úspěchem.

napsal: Obrfišlař (26.06.2012)

přečteno: 2466 x