fislari.cz

Testovací křivka versus vrhací zátež

  Určitě většina kaprařů, když začínala a chtěla si pořídit svůj první dělený prut, tak se setkala s dvěmi údaji uvedených u kaprových děliček, které v naší zemi nejsou moc obvyklé a dá se říct i většinou nic neříkající. Je to údaj o délce prutu ve stopách (feets) a údaj o tvrdosti prutu (lbs).

  Pro vysvětlení začneme s jednoduším údajem a to délka prutu. Délku si lehce přepočítáme (vynásobíme) sami, pokud víme kolik je jedna stopa v centimetrech, což je 30,48 cm.

Zde je tedy základní tabulka s nejpoužívanějšími délkami prutů:

Stopy10111212,51314
Metry3,053,353,663,813,964,27

  Druhým a složitějším údajem je tvrdost prutu vyjádřená v librách (lbs). Tento údaj není údaj o vrhací zátěži jako tomu je například u ostatních prutů (přívlačové, feederové...), ale jedná se o testovací křivku. Tato testovací křivka (test curve) je definováno jako váha, kterou je třeba připevnit ke špičce, aby se od osy prutu vychýlila o 90°.
  Jak tedy přepočítáme tento údaj na maximální vrhací zátěž v gramech? Zátěž testovací křivky v lbs vynásobíme 454 (1lb=454g) a pak vydělíme 16 a výsledek je maximální vrhací zátěž prutu v gramech. Ideální vrhací zátěž, při které vyvíjí prut nejlepší vlastnosti při hodu, leží asi 20% pod maximální vrhací zátěží prutu, takže tuto ideální váhu zjistíme pokud maximální váhu vynásobíme 80-ti procenty. Příklad: 1lb=454g : 16 = 28.3 x 80% = 22,7g - toto je ideální vrhací zátěž.

Zde je tabulka s nejpoužívanějšími testovacími křivkami prutů:

Testovací křivkaMaximální zátěžIdeální zátěž
2,0 lbs57 g46 g
2,25 lbs64 g51 g
2,5 lbs71 g57 g
2,75 lbs78 g62 g
3,0 lbs85 g68 g
3,5 lbs99 g79 g
4,0 lbs114 g92 g

  Každý prut můžeme mírně přetížit, ale také podle přetížení musíme úměrně změnit (změkčit) způsob nahazování, aby nedošlo k poškození (prasknutí) dílu děličky.

napsal: Obrfišlař (15.12.2008)

přečteno: 4646 x